sobota 21. prosince 2013

Moje první housky

Vždycky jsem na Vánoce snídala vánočku s máslem a medem. Letos ale budeme s přítelem poprvé na Štedrý den sami, tak jsem chtěla vymyslet něco speciálnějšího. Vánočku by stejně nejedl a než kupovat obyčejné pečivo, které jíme celý rok, rozhodla jsem se, že upeču tyhle housky.


Recept je strašně jednoduchý. Něco takového jsem dělala poprvé a povedly se, takže se nemusíte ničeho bát a klidně je vyzkoušejte.

Potřeby:
500g hladké mouky
20g čerstvého droždí
lžička cukru
200 ml mléka + 2 lžíce navíc
3 vrchovaté lžíce bílého jogurtu
3 lžíce másla
1 lžička soli
1 bílek
hrubá sůl, kmín, slunečnicová semínka a oregano na pospání

Hladkou mouku dáme do velké mísy a vytvoříme důlek, do kterého rozdrobíme droždí, které posypeme cukrem. Mléko ohřejeme a trošku ho použijeme k zalití droždí. Jakmile je důlek s droždím zalitý, ze všech stran ho zahrneme moukou a necháme chvíli vzejít. Mezi tím ve zbytku ohřátého mléka rozpustíme máslo a osolíme ho. Mléko přilijeme do mísy, přidáme bílý jogurt (já jsem použila smetanový) a těsto zpracujeme. Poté lehce zaprášíme hladkou moukou, zakryjeme utěrkou a na teplém místě necháme hodinu kynout. Když je těsto nakynuté (mělo by zdvojnásobit objem), vyndáme do na pomoučený vál a rozdělíme na 8 dílů. Každý díl rozdělíme ještě na 3 malé díly, ze kterých uděláme válečky a ty pak zapleteme jako copánek. Vyskládáme na plech a necháme ještě 15 minut zakryté odpočívat a kynout. Nakonec potřeme bílkem rozšlehaným se dvěmi lžícemi mléka a posypeme solí, kmínem, mákem, semínky... Prostě co se vám líbí. Pečeme 25 minut na 180 stupňů.


Recept jsem si půjčila od Dity P. a jak jsem si všimla, většina lidí ji nemůže ani vidět, natož poslouchat. Já ji mám ale strašně ráda už spoustu let a moc mě potěšilo, když jsem se dozvěděla, že má svůj pořad. Viděla jsem všechny díly a udělala podle ní už několik receptů a určitě budu pokračovat. Na tyto housky se můžete podívat zde.

Naše snídaně je díky Ditě jasná. Co budete na Štědrý den snídat vy? :)

pátek 20. prosince 2013

Year 2013

Konec roku se nezvratně blíží. Když jsem přemýšlela, co jsem tento rok vlastně zažila, napadlo mě, že o tom napíšu. Použila jsem k tomu fotky z mého Instagramu, protože tam je prostě všechno :) Takže co jsem v roce 2013 dělala?


  • vyfotila jsem svou historicky první fotku na Instagram
  • radovala se ze sněhu
  • napsala a obhájila diplomku, i když za nic nestála
  • hodně času trávila s prarodiči
  • vařila nová jídla
  • vyzkoušela agility
  • stala se milovníkem kávy
  • užila si dvě dovolené u moře
  • cvičila
  • radovala se z našeho pejska
  • poprvé v životě v ruce držela nabitou a odjištěnou zbraň
  • navštívila sklep našich známých a brečela stěstím při pohledu na naše svatební vína
  • probouzela se u rodičů do krásného venkovského rána
  • dělala velké snídaně
  • propadla nakupování na eBay
  • ... a ani po roce se nepřestala radovat z našeho bytu (za to jsem moc vděčná)

A to nejdůležitější si zaslouží samostatnou fotku, která snad komentář ani nepotřebuje :)


Jaký rok jste měly vy?

středa 18. prosince 2013

Winter

První zimní den se blíží, ale po sněhu zatím ani památky, takže o bílých Vánocích si asi můžeme nechat jenom zdát. Je škoda, že žádné roční období nebývá takové, jak by mělo. V létě málo teplo, podzim málo barevný, jaro moc krátké a v zimě není zima ani sníh. Přitom kdyby mrzlo a všude bylo bílo, byla by pro mě zima mnohem mnohem snesitelnější.


Zimu mám vlastně strašně ráda, ale tu opravdovou, krásnou, lesklou a mrazivou.
* Miluju pozorovat z okna u prarodičů sýkorky, jak z budky zobou semínka, která jim vypadávají na zem do sněhové peřiny.
* Miluju procházky do lesa, když není poznat, kde je cesta, a větve se pod tíhou sněhu ohýbají tak, že se nedá projít.
* Baví mě sledovat psy, jak si ve sněhu hrajou a snaží se zjistit, co je pod ním.
* Miluju, když mráz štípe do tváře, vlasy jsou zasněžené, nohy promrzlé... a miluju ten pocit, že mě má kdo zahřát. 
* Těší mě, když můžu pít čaj s medem, doma v teplých ponožkách a z okna pozorovat sněhovou vánici.
* Víc, než kdy jindy, mi v zimě chutnají horké husté a ostré polívky, které vaříme k večeři.
* Miluju vůni zimy na venkově. Když se kouří z komínů, všichni jsou doma a venku jakoby se zastavil čas. Všechno plyne pomaleji, starosti se zdají být menší a člověk je prostě rád, že je.

Na zimě jsou ale nejlepší Vánoce, které jsou pro mě ve znamení rodinné pohody, slavnostního oblečení a radosti nás všech, kteří se sejdeme. 


Krásnou zimu vám všem!